Prognóza kurzu EUR/JPY: Pokles pod 178,00; pod 100denním klouzavým průměrem převažuje medvědí výhled
- Kurz EUR/JPY ve čtvrtek na začátku evropské seance oslabuje k úrovni 177,90.
- Medvědí výhled pod 100denním klouzavým průměrem (SMA) zůstává nezměněn; při neutrálním RSI nelze vyloučit další konsolidaci.
- První úroveň podpory se nachází na 176,90; první odpor směrem nahoru je na 178,45.
Měnový pár EUR/JPY se během čtvrteční ranní evropské seance obchoduje v záporném teritoriu kolem úrovně 177,90. Japonský jen (JPY) posiluje vůči euru (EUR) poté, co zápis ze zářijového zasedání Bank of Japan (BoJ) posílil očekávání dalších zvýšení úrokových sazeb.
Zápis ze zářijového zasedání, který byl zveřejněn ve čtvrtek, ukázal, že většina členů Rady BoJ se shodla na vhodnosti dalšího zvyšování sazeb. Jádrová inflace se totiž blíží 2% cíli centrální banky.
Jeden z členů rady naznačil, že by mohl existovat prostor pro zrychlení zvyšování sazeb, protože centrální banka vyhodnocovala dopady vývoje na Blízkém východě; rostoucí poptávku spojenou s umělou inteligencí (AI); a pohyby na devizovém trhu (FX).
Naopak k omezení ztrát eura by mohl přispět jestřábí postoj Evropské centrální banky (ECB). Člen Rady guvernérů ECB Joachim Nagel v úterý uvedl, že centrální banka příští měsíc pravděpodobně zvýší úrokové sazby kvůli zhoršujícímu se výhledu inflace. Ekonomové očekávají poslední změnu sazeb příští měsíc; trhy však předpokládají, že zpřísňování měnové politiky bude pokračovat i nadále, a to až do roku 2027.
Rizika stagflace v eurozóně rostou, protože ECB čelí silnější inflaci a slabšímu růstu.
Analytici ze Standard Chartered zdůrazňují, že nejnovější data Eurostatu ukázala, že celková inflace v eurozóně „v říjnu vzrostla na 4,0 % meziročně, což je nad naším očekáváním 3,8 %“. To podle nich „signalizuje rizika směřující nahoru pro zářijovou prognózu Evropské centrální banky (ECB), která předpokládá průměrnou inflaci ve čtvrtém čtvrtletí na úrovni 3,6 %“. Co se týče ekonomické aktivity, připomínají, že „bez započítání Irska činil růst HDP eurozóny skromnějších 0,2 % a, co je zásadní, dynamika růstu od 4. čtvrtletí 2025 neustále klesá.“
Standard Chartered tvrdí, že tato „kombinace oslabující dynamiky růstu (na základě údajů za eurozónu bez Irska) a stále rostoucí inflace představuje pro ECB rostoucí dilema v oblasti měnové politiky“, přičemž „dynamika inflace (a riziko sekundárních efektů)“ bude prozatím pravděpodobně dominovat a „podporuje naše očekávání dalšího zvýšení sazeb o 25 bazických bodů na prosincovém zasedání“. Ačkoli zdůrazňují, že „stagflace není naším základním scénářem; očekáváme, že růst zůstane kladný a inflace začne na začátku příštího roku klesat“, banka varuje, že „směr vývoje je právě tímto směrem a síly, které by v nadcházejících čtvrtletích mohly vyvolat stagflaci, jsou zřejmé: vyšší ceny energií, které snižují reálné příjmy a tlumí ziskové marže podniků; zpřísňování měnové politiky ECB, které se se zpožděním projevuje na úvěrových nákladech domácností a podniků; a přísnější finanční podmínky, které tlumí širší ekonomickou aktivitu.“
Nagel naznačuje pravděpodobné prosincové zvýšení sazeb v souvislosti se zesilujícími inflačními riziky
Nagel z ECB přednesl ostřejší poselství než obvykle, s hodnocením FXS Speechtracker 8,2 oproti historickému průměru 7,0. Prosincové zvýšení sazeb je popsáno jako „velmi pravděpodobně nezbytné“. Důraz na inflační tlaky, které jsou vyšší, než se očekávalo, a blíží se nepříznivému scénáři, podtrhuje jasný sklon k utahování měnové politiky a posiluje podporu eura na základě očekávání ohledně sazeb.
Nagelovo trvání na tom, že prudký nárůst cen energií nesmí vyvolat plošnou inflaci, signalizuje připravenost znovu zasáhnout. Fiskální problémy ve Francii jsou však prezentovány jako záležitost mimo působnost měnové politiky. Kombinace silných varování před inflací a důvěry, že rozpočtové problémy budou zvládnuty, udržuje pozornost na cenové stabilitě a podporuje jestřábí výklad pro obchodníky s eurem.
Technická analýza: EUR/JPY si udržuje medvědí náladu pod 100denním SMA
Na denním grafu zůstává pár EUR/JPY v korekční fázi a drží se pod 100denním SMA, což udržuje celkový trend medvědí navzdory nedávnému odrazu od spodního Bollingerova pásma. Cena se vrátila k podpoře na úrovni 20denního SMA Bollingerova pásma, což naznačuje určitou krátkodobou stabilizaci. Index relativní síly (RSI) na úrovni 53,4 se posunul do neutrálního až pozitivního teritoria. To naznačuje, že sestupná dynamika zeslábla, avšak dosud neobrátila širší strop daný vyššími průměry.
Na straně poklesu poskytuje bezprostřední úroveň podpory střední pásmo na 176,90, následované minimem ze 2. listopadu na 175,70. Proražení této úrovně by mohlo odhalit dolní hranici Bollingerova pásma kolem 175,30.
Na straně růstu se počáteční úroveň odporu shoduje s horním Bollingerovým pásmem poblíž 178,45, kde by se mohli znovu objevit prodejci. Jasný průlom nad tuto úroveň by otevřel cestu k psychologické úrovni 180,00 a následně k významnějšímu odporu 100denního SMA na 181,70.
(Technická analýza tohoto článku byla vypracována s pomocí nástroje umělé inteligence. Více informací.)
Často kladené otázky o Japonské centrální bance
Co je to Bank of Japan?
Bank of Japan (BoJ) je japonská centrální banka, která určuje měnovou politiku v zemi. Jejím úkolem je vydávat bankovky a provádět měnovou a devizovou kontrolu s cílem zajistit cenovou stabilitu, což znamená inflační cíl kolem 2 %.
Jaká byla dosavadní politika Japonské centrální banky?
Japonská centrální banka zahájila v roce 2013 mimořádně uvolněnou měnovou politiku s cílem stimulovat ekonomiku a podpořit inflaci v prostředí nízké inflace. Politika banky je založena na kvantitativním a kvalitativním uvolňování (QQE), tedy na tisku bankovek za účelem nákupu aktiv, jako jsou státní nebo podnikové dluhopisy, s cílem zajistit likviditu. V roce 2016 banka strategii posílila a politiku ještě více uvolnila. Nejprve zavedením záporných úrokových sazeb; poté přímou regulací výnosů svých 10letých státních dluhopisů. V březnu 2024 BoJ sazby zvýšila a fakticky se tak vzdálila od ultra-uvolněné měnové politiky.
Jak rozhodnutí BOJ ovlivňují japonský jen?
Masivní stimulační opatření vedla k oslabení jenu vůči hlavním měnám. Tento proces se v letech 2022 a 2023 ještě prohloubil v důsledku rostoucího rozdílu v měnové politice mezi Bank of Japan a ostatními hlavními centrálními bankami, které se rozhodly výrazně zvýšit úrokové sazby, aby bojovaly s inflací dosahující nejvyšších úrovní za poslední desetiletí. Politika BoJ prohlubovala diferenciál s ostatními měnami a tlačil tak kurz jenu dolů. Tento trend se částečně obrátil v roce 2024, kdy se BoJ rozhodla opustit ultra-uvolněnou měnovou politiku.
Proč se Bank of Japan rozhodla opustit ultra-uvolněnou měnovou politiku?
Slabší jen a prudký nárůst globálních cen energií vedly k růstu japonské inflace, která překročila 2% cíl BOJ. K tomuto kroku přispěla také perspektiva rostoucích mezd v zemi – klíčový faktor, který inflaci pohání.